Asi každého se nějakým způsobem dotkla současná hospodářská krize a proto by ho mělo zajímat, co je její příčinou a co on sám může udělat pro zlepšení tohoto stavu. I když se mnohým bude zdát další text občas složitý nebo málo srozumitelný, jsem přesvědčen, že až po přečtení celého textu, ujasnění si obsahu a pochopení příkladu, bude obsah článku většině z vás čitatelů jasný. Původní teoretické příčiny vzniku krize se mi po určitém úsilí podařilo zobrazit i v matematickém podobě a tak bych se chtěl o tyto zkušenosti s vámi podělit.
Při analýzách hospodářské krize se střetáváme zpravidla jen s odpověďmi, které charakterizují důsledky tohoto stavu. Skutečné příčiny se nevidí nebo se bojíme je vidět, ale je možné je objevit běžným pozorováním ekonomických jevů a pochopením základních zákonitostí tvorby cen a struktury příjmů. Při analýze ekonomické situace je třeba, abychom si ujasnili některé pojmy. Cena každého výrobku se skládá z mnoha nákladů. Pokud však budeme jednotlivé náklady dále analyzovat, zjistíme, že konečná cena každého výrobku se skládá pouze ze čtyř položek. Těmi jsou:
– mzda,
– odvody zaměstnavatele za zaměstnance do jednotlivých fondů z výše mezd,
– zisk podnikatele,
– nepřímé daně (DPH a spotřební daň).
Dalšími, spíš výjimečnými náklady mohou být např. clo, nájemné za pozemky apod., ale ty se vyskytují jen ojediněle. Ostatní klasické účetní náklady jako např. ceny materiálu, energie a ostatních služeb, hodnoty strojů, zařízení a budov, úroky z úvěrů apod. jsou také jen součtem výše uvedených čtyř druhů nákladových položek. Jako příklad uvedu cenu štěrku. V minulosti dostal pracovník, který tento štěrk nahazoval z řečiště na auto 20 korun za hodinu, odvody z mezd a DPH byly 5 korun a zisk podnikatele 10 korun. Celková cena tak byla 40 korun a ta u stavební firmy představovala cenu materiálu. Dnes, když se nejen mzdy, ale i ostatní položky zvýšily na pětinásobek, představuje tak cena materiálu 200 korun za dodání téhož množství, kde také převažuje cena mzdy ve výši 100 korun. K podobným závěrům bychom došli i u ostatních nákladových položek, pokud bychom postupovali zpětně a hledali prvopočátek vzniku nákladů.
Tyto čtyři nákladové položky se v procesu oběhu stávají buď:
a) příjmy obyvatelstva – vyplacené čisté mzdy, z odvodů a daní vyplacené sociální dávky, podpory a důchody, ze zisku dividendy soukromým osobám nebo
b) disponibilními prostředky podnikatelských subjektů – zisk firem po odvodu daní a jiných výdajů.
Tak jsme z původních několika desítek ve výrobě nebo službách se vyskytujících nákladových položek udělali jen čtyři vstupní, které se v dalším procesu znovu objeví tentokrát jako výstupní a to buď jako příjmy obyvatelstva nebo jako čisté příjmy podnikatelských subjektů.
Při běžném zamyšlení nad cenou zboží nebo služby přijdeme k zajímavému závěru. Do ceny každého výrobku nebo služby vstupují všechny čtyři výše uvedené nákladové položky, zatímco do příjmů obyvatelstva se sice dostane velká část z těchto nákladových položek, ale část zisku se k běžným občanům nikdy nedostane, zůstává u podnikatele. Vyvstává proto otázka, jaký oběh vlastně nastává, resp. co se děje při obchodování, aby se všechno zboží po určité době prodalo a přitom to žádná firma nemusela uhradit ze svého zisku, což by jaksi bylo logické, protože část zboží, která se objevila na trhu, musí být obrazně řečeno kryta nerozděleným ziskem. (Celková hodnota zboží a služeb je holt vyšší než množství peněžních prostředků mezi obyvatelstvem.)
I když to vypadá, že takové reálné řešení neexistuje, ono existuje. A v tom vidím krásu, jednoduchost, ale i složitost ekonomiky. Jednoduchost spočívá v tom, že to vždy vyřeší trh jako se mu to podařilo už mnohokrát v minulosti. Složitost však spočívá v tom, že dnešní svět v důsledku globalizace je tak propojen, že žádná opatření i té největší a nejbohatší země nebo dokonce regionu nepřinesou potřebný efekt v krátké době. Bude k tomu třeba více než spolehnutí se na schopnost reakce trhu, bude k tomu třeba nelezení společné a dlouhodobé, především investiční strategie.
Na hospodářském vývoji se podílí dva sektory a to výroby a služeb.
Sektor výroby – sem se zařazuje průmyslová výroba, zemědělství a stavebnictví. Ve vyspělých zemích v něm pracuje jen 15-25 % práceschopného obyvatelstva, přesto investice do něho jsou stále vysoké. Zbytek osob pracuje v sektoru služeb nebo státní správě. Sektor výroby se však člení na dvě významné skupiny a to na:
a) výrobu zboží pro osobní spotřebu, často označovanou jako „výroba 2″ a
b) výrobu strojů, zařízení a dodávek stavebních prací pro obě skupiny, označovanou jako „výroba 1″.
V obou výrobních skupinách se za vykonanou práci vyplácí mzda a obě vykazují zisk. Jak jsem výše uvedl, běžný ekonomický stav je, že hodnota zboží a služeb je vyšší než množství peněžních prostředků, které se dostalo mezi obyvatelstvo. Protože se ke konečnému spotřebiteli dostávají jen výrobky z výroby 2, znamená to, že náhodně může, ale hospodářsky musí nastat období, kdy objem mzdových prostředků vyplacených v obou skupinách bude vyšší než celková suma cen všech nově vyrobených výrobků výroby 2 za určité období. A to je právě ta vzácná doba, na kterou se v současném světě čeká, kdy se mezi obyvatelstvo dostane více peněz než se za dané období celosvětově vyrobí zboží. V tomto období se vyprodá určitá část nadbytečných zásob a teprve tak se zvýší „hlad“ po nových výrobcích, což způsobí opětovné oživení výroby. Těmto změnám závislým od množství zboží v oběhu a množství peněžních prostředků u obyvatelstva se říká hospodářský cyklus.
Sektor služeb – rozdíl v činnosti je především v tom, že až na nějaké služby (stavební) nemůžeme je vyrobit předem na sklad za účelem dalšího prodeje. Realizují se až na přání zákazníka a teprve následně přijde k finančnímu vyrovnání. Protože mají nižší vstupní náklady, ceny se často stanovují dosti nahodile a to na základě konkrétní nabídky a poptávky na trhu.
Nyní si na konkrétním příkladu ukážeme ne všem známé zajímavosti z určitého hospodářského cyklu.
Vysvětlivky:
Výroba 1 = výroba výrobních prostředků pro podnikatele
výroba 2 = výroba spotřebních předmětů pro obyvatelstvo
příjmy obyvatelstva = všechny peněžní prostředky, které se nakonec dostanou občanům
zisky podnikatelů = ta část finančních prostředků, která nakonec zůstává u podnikatelů
suma všech cen = souhrn cen výrobků vyrobených za určité období a služeb zrealizovaných za stejné období
(pozn.: Služby pro podnikatele jsou v příkladu dole zahrnuty jako vstupy do výroby 1 nebo 2, zatímco služby pro obyvatelstvo jsou zahrnuty samostatně.)
Období 1 – rovnovážný stav – tento stav se vyskytuje jen výjimečně a to krátkodobě, když je výroba na vzestupu nebo když klesá | |||
Příjmy obyvatelstva |
Zisky podnikatelů |
Suma všech cen |
|
Výroba 1 |
90 |
60 |
150 |
Výroba 2 |
60 |
40 |
100 |
Služby pro obyvatelstvo |
120 |
50 |
170 |
Celkem |
270 |
150 |
420 |
270 = 270
Období 2 – pokračování vzestupu ekonomiky, kdy objem cen výrobků pro osobní spotřebu a služeb pro obyvatelstvo překračuje celkové příjmy obyvatelstva. Pro toto období je typické zvyšování zisku podnikatelů. | |||
Příjmy obyvatelstva |
Zisky podnikatelů |
Suma všech cen |
|
Výroba 1 |
90 |
90 |
180 |
Výroba 2 |
60 |
60 |
120 |
Služby pro obyvatelstvo |
120 |
60 |
180 |
Celkem |
270 |
210 |
480 |
270 < 300
Období 3 – konec růstu resp. začátek hospodářské krize. V této době rostly jak příjmy obyvatelstva, tak i zisky podnikatelů. | |||
Příjmy obyvatelstva |
Zisky podnikatelů |
Suma všech cen |
|
Výroba 1 |
120 |
120 |
240 |
Výroba 2 |
80 |
80 |
160 |
Služby pro obyvatelstvo |
140 |
70 |
210 |
Celkem |
340 |
270 |
610 |
340 < 370
Období 4 – pokles výroby v důsledku předcházející nadprodukce. Jsou plné sklady jak u výrobců, tak i na prodejnách a je snaha zboží co nejrychleji vyprodat. Pro tuto dobu je charakteristické velké snižování zisku podnikatelů. | |||
Příjmy obyvatelstva |
Zisky podnikatelů |
Suma všech cen |
|
Výroba 1 |
120 |
60 |
180 |
Výroba 2 |
80 |
40 |
120 |
Služby pro obyvatelstvo |
140 |
60 |
200 |
Celkem |
340 |
160 |
500 |
340 > 320
Období 5 – pokračování poklesu výroby. Tentokrát už dochází k velkému propouštění pracovníků a omezování výroby. I služby mají problémy s odbytem a proto snižují zisk. | |||
Příjmy obyvatelstva |
Zisky podnikatelů |
Suma všech cen |
|
Výroba 1 |
90 |
45 |
135 |
Výroba 2 |
40 |
20 |
60 |
Služby pro obyvatelstvo |
140 |
30 |
170 |
Celkem |
270 |
95 |
365 |
270 > 230
Následuje období 6, které je svojí strukturou podobné období popsanému v období 1.
Shrnutí základních údajů hospodářského cyklu obsahuje následující tabulka:
období |
Celková cena vyrobeného zboží a dodaných služeb pro obyvatelstvo |
Celkové příjmy obyvatelstva za dané období |
B-A |
Celkem B-A |
A |
B |
|||
1 |
270 |
270 |
0 |
0 |
2 |
300 |
270 |
-30 |
-30 |
3 |
370 |
340 |
-30 |
-60 |
4 |
320 |
340 |
+20 |
-40 |
5 |
230 |
270 |
+40 |
0 |
celkem |
1490 |
1490 |
0 |
X |
Objemové nůžky mezi celkovou výší příjmů obyvatelstva a výší cen se nejprve rozevíraly (0, -30, -30), aby to dospělo do stádia, kdy to už dále nešlo v důsledku obrovských neprodaných zásob (-60). Zde krize dosáhla vrcholu. Následovalo pak období, kdy celkové příjmy obyvatelstva převyšovaly objem produkce zboží a služeb (+20, +40), aby se v těchto obdobích vyprodaly přebytečné zásoby (+60). Následně se potom cyklus v nějaké jiné podobě opakuje.
Celá debata | RSS tejto debaty